Změna je život

Když mi bylo asi jedenáct, v minulym století, ňák někdy na začátku druhýho stupně školy základní, asi v šestý třídě, potkala jsem spolužačku Julču, která dycky měla aktuální zprávy jako pan Google, i když neexistoval internet. „Mam novinky“, řekla, po tom, co sjela po zábradlí: „Představ si, my budem mít ty měsíčky, ale kluci se ráno probuděj a maj na peřině černej flek!“ Dala ruce v bok a dodala: „Vidělas někdy mimino, jak má velkou hlavu? Dítě se rodí zadkem! Vidíš, jak jsem štíhlá? Řikal mi to i Novák z béčka. To já teda dítě adoptuju“. A vytáhla z aktovky pytlík a šáhla do něj: „Tohle se jmenuje vložka a tu pak budem každej měsíc nosit, schovej si to, až to budeš potřebovat“. Pak mi bylo mi skoro patnáct a fšecky mý spolužačky měly prsa a podprsenky a každej měsíc menstruaci. A já nic. Za kapesný jsem si koupila podprsenku s největšíma košíčkama, vycpala je žínkou a pravidelně ve vobeplym tričku vyrážela dál na povinný hodiny klavíru do Lidušky. Profesor hudby divně kroutil hlavou a přiblble se culil, páč jednou jsem přišla s a jindy bez, když jsem zapomněla. A v tramvaji jsem se hrdě pnula. Do tý doby, než jsem zapomněla žínky do těch košů nacpat a v emhádé byl velkej nával, já se prodrala mezi davama ke vchodovejm dveřím, vystoupila na refíž a proti mně stál ten nejhezčí frajer ze školy, Novák z béčka a čučel na mou hruď. A tak jsem jí pořádně vypla. Levý ňadro čtyřka, pravý mínus tři, jak koš se promáčk vobráceně bez tý žínky. A tak bylo po prsou. Uběhlo pár měsíců a já to prvně dostala. Konečně. Vylezla jsem na stoličku a vytáhla zezadu z police zpoza knížek pytlik vod Julči. A pak vydala se do drogérie. Nahla jsem se k prodavačce přes pult, aby to v dlouhý frontě za mnou nikdo neslyšel a pošeptala „Jedny vložky, prosím“ a prodavačka mi řekla: „Slečno, co tu huhňáte, dyk vás skoro neni slyšet. Řikala jste vložky?“ A já, rudá, kejvla. Pak se votočila a zařvala přes celej krám: „Mařenoo, jsi tam vzadu? Podej ze skladu vložky, na krámě už došly!“ A zanedlouho mi narostly prsa. Pěkný čtyřky. A podprsenku jsem dostala z tuzexu pod stromeček. Ve třech barvách. Bez košů. A taky jsem to měla. Jednou za tejden, za dva měsíce, za deset dní, za čtvrt roku, za tři neděle a chodila s vložkou nonstop. Bez křídel. A nikdy v bílejch džínách. Gynekolog mě uklidnil, že to tak někdy bejvá. A že to může trvat měsíce i roky, že jeden nikdy neví, co bude dál. Ale jednou se to uklidní. A tak jsem čekala, den, co den, co mě čeká a co mě nemine, černý džíny, sex, a nebo těhotenskej test. Uběh ňákej čas a byla ze mě matka. A já si pravidelně co dvacetvosumdní uďála puntik červenou fixou v menstruačnim kalendáři, zobla si aspirin proti bolestem a koupila si pušapku vo dvě čísla menší, zatímco robě rostlo. A na sex nebyl čas. Jednoho dne dorostlo a bylo z něho dlouhej habán a já se začla potit jako atlet při tréninku třináctkrát přes den a devětkrát v noci a pravidelně rudla a cpala do kapes role kuchyňskej utěrek, co dobře sajou pot a než kohout zakokrhal noc co noc si, zatímco všichni spali, šoupla sprchu a v mezidobí zobala kapsle z červenýho jetele. A koupila si skládací vějíř do kabelky. A jednoho dne jsem to nedostala a za pár měsíců mi vyschnul inkoust v červený fixe. Bankovní účet vesele narůstal, páč vložky jsou drahý a já jich nemusela kupovat celý bedny ve velkoobchodu v Makru a těšila se, jak vyrazim za ušetřený prachy na dlouhou dovolenou na Floridu plnou sexu bez vložek, antikoncepce a v novejch bílejch džínách. Našetřený prachy teď fšak pro změnu utrácim co dva tejdny za bednu vložek Always s křídly XXL, co jsou dlouhý od pupku až k bedrům a u vietnamce jsem si koupila dvoje nový černý džíny. Ty druhý nosim denně pro jistotu s sebou. A chechtáky zase mizej. Dovolená se plánuje uprostřed toho cyklu a tak vejlet za velkou louži nelze naplánovat ani koupit zájezd láást minute. Páč nikdo netuší, kdy má perioda polovinu a zájezdy tak krátký nejsou k dispozici. Gynekolog mě uklidnil, že to tak někdy bejvá. A že to může trvat měsíce i roky, že jeden nikdy neví, co bude dál. Ale jednou se to uklidní. A návaly se vrátěj. A pokud se Sportka sází pravidelně, šance na výhru se zvyšuje. A že cestovat se dá i v penzi. Jen pak neni moc chuť na ten sex. Za poslední prachy jsem si koupila červený fixy. Sadu. A shánim brigádu. V Makru maj slevu na celej karton vložek XXL. V akci.