Prevence to zajistí

        Zánovní barevné věrohodné obrázky na cigárech závislé kuřáky, kteří si nezodpovědně huntují zdraví tím nebezpečným smradem, neodradí! Ale když je uvidí od malička děti, tak to je jiná. Tak to dozajista. To ano. To funguje. Na ty to zapůsobí. Ty morbidní fotky odporné. Odstrašující. Varující. A je to pravda. Mám důkaz!

        Zas vlezla jsem do trafiky, jak den, co den a přede mnou pán, tak třicet, fešný, blonďák, oči blankytně modré, manšestrové sáčko značky Versace, zateplené, značková obuv, značková kravata, značková šálka. Manažer zaručeně. A za ručku držel ten frajer chlapce. Synka patrně. Pět? Čtyři? Šest let? Asi tak nějak.

        Taťka se mile usmál na prodavačku a ta zas na něj: „Anoo?“

        A on zalovil v náprsní kapse pro portmonku v pravé kůži a poručil si: „Jedny Marlbora.“

        Slečna se otočila zády, sáhla do regálu a pak čelem zad, položila krabičku na pult a řekla: „Sto.“

        Muž zahleděl se na antinikotinovou fotku s obrázkem muže v podobném věku na JIPce po infarktu a požádal: „Prosím vás, tuto už ve sbírce mám, nemáte tu s tou impotencí? Nebo s jícnem? Ta mi chybí…“

        Slečna změnila se v saň a vztekle odcekla: „To snad nemyslíte vážně? To snad není možný. To se mi snad jen zdá. Vždyť jste dneska už asi desátej. To jedna ženská to chtěla ráno zas na chalupu na pexeso. Já vám tady nebudu vybírat motivy. Jsou to, sakra, jen Marlbora! jestli se vám na nich fotka nelíbí, tak si kupte neutrální futrál…“ a namířila ukazovák s růžovým nehtíkem na stojánek s latexovými obaly všech možných barev pastelových odstínů.

        A synek, ten chlapeček kolem pěti, pěstičky zabodnuté do Mladé fronty na kraji pultu na špičkách, vykoukl na tu slečnu, mrkl doleva na taťku a pak natáhl drobnou baculatou ručku před sebe směrem na ženu po operaci rakoviny oka a prosebně pískl: „Tatíí, koukni, támhle, já chci tu paní s tím očíčkem! Tu máš doma natrženou…“

        Je tuze důležité s protikuřáckou kampaní začít včas! Jo! Není nad kvalitní prevenci! Ne!