Pátek je zlato

Pátek je zlato. Dychtivost, že bude víkend, je vobrovská a natěšení volna způsobuje už vod vodpoledne erekci. Při sobotním konci dne, kdy se už stmívá a kdesi vzadu v mozku to bije na poplach, páč po neděli je zase pondělí a po tom, co je vyžehlená 137 centimetrů vysoká hromada hadrů ,dopírá se čtvrtá pračka, dosychá druhej věšák prádla, vana, sprcháč, umyvadlo a hajzl se leskne jak diamant ze zlatnictví v Pařížský, kytky čuměj vděčně, že dostaly pořádně napít, prach aspoň z míst, kde se válel vočividně celej tejden, je spláchlej ve vodpadu, pavouci jsou nasraný, že nemaj kde bydlet, vodpadkovej koš voní jak v déemku, z podlahy by se dal zblajznout dezert, peřiny voněj lednovou pražskou inverzí, je zas vidět, že sporák a dřez jsou nerez, po kvartýru se line vůně z knedla zela vepřa, z povlečení je cejtit čistota Arielu a zrcadla se ptaj, kdo je tady nejblbější,
přemejšlim, co s celokrytinou a uvědomuju si, že to muselo napadnout někoho s velmi, čímž myslím, s velmi vysokým IQ: "Skvrny ze zašpiněných koberců nejlépe odstraníme nožem".