Pandí fftip

Tři psi seděj na veterině v čekárně, děsně se klepou a bojej. 
Jeden se ptá - hele ty támle, proč tady seeeš? A druhej pes řiká: No, já sem německej vovčák, sem služební plemeno, mam veelkej rodokmen, policejní předky, spoustu zkoušek a jsem mistr republiky. Ve vobraně. V špička na stopy únie. Evroský. Smetu každýho čmuchače. A tarťáci se rafou s ipákama, kdo mě žere víc. Bydlim v kotci se zateplenou boudou s íízolací. Z Něěěmecka. A na terase má moje panička celou sbírku poháárů a vááz a medailí z toho fšeho, co jsem jí vyhrál na mistrákách. A hlídám vobrovskej barák a vobrovskou zahradu. S domácíma zvířatama. I s pššštrosem, co si ho koupila panda. A poslouchám na slovo. 
Mam ale jednu vadu. Můj pán má velikánskej voplocenej dvůr, kde chová slepice. Aby měl bio cholesterol. No a já když vidim slepici, tak se vě mě něco votočí, prostě se rozeběhnu, letim, voni na mě volaj – fuuuj, nesmíííš, lehniii, stůůůj, ale já je mam na háku, přeskočim ten plot, slepici chytim a sežeru jí i se zobákem. No, včera jsem měl v hubě už stošedesátoutřetí.... tak mě přišli utratit. 

A co Ty?, ptá se vovčák toho naproti… No, já tedy nejsem služební plemeno, ale jsem ráce lovecká, německej vohař,mám taky pořádně dlouhý pépé, skvělý předky, spoustu zkoušek, jsem mistr v přinášení zvěře a můj pán je myslivec jak má bejt. A díky mně vyhrává všechny nimrodí soutěže. Do mrtě. Bydlim v hááájovně, mám tam nádhernou boudu z břidlice, plot nemáme, páč poslouchám na slovo. A u hájovny stojí stodola. Moderní se solárníma panelama. A s galérií mejch pohárů a vycpanejch bažantů a diplomů všech druhů. A denně chodim s mým pánem na hodiny lesem. Dycky na volno, páč jsem lovecky cvičenej.
Mam ale jednu vadu. To když tak dem a já ucejtim srnu, něco se ve mně prostě votočí, začnu zdrhat, pán na mě ječí – fuuuj, zpěěět, lehniii, ale já letim, srnu doběhnu a sežeru jí. I s kopejtkama. No, včera jsem měl v hubě už dvaadvacátou... tak mě vezou utratit. 

No a co ty, ty vypadáš fakt hrozně, ptaj se voba psi, vovčák z Něěmecka i německej vohař toho třetího…….. No, já tedy nejsem služební plemeno ani lovecký ráce, žádný zkoušky nemam a je mi naprosto šumák, co je ipo, tart či parková zopka nebo ňáký nimrodi, moc dobře ale znám cac a cacib a jiný cancy včetně efcéí. Jsem rasa společenská, německá doga a mám doma spoustu pohárů. Dokonce i pozlacenejch. Z výstav. Jezdim na ně po celym světě a všude slyšim jenom - jeee, waaau, number one! Exhibice mýho luxusního exteriéééru. Jedna za druhou. Moje povaha je flegmatická, bezproblémová, s nikym se neperu, nic nehonim, nikoho nekoušu, všechno mam na háku, jsem diplomat, miluju děti, starý lidi, na procházky chodim bez šňůry i bez vobojku, protože jsem nejposlušnější a nejklidnější a nejvzornější pes. Nebydlim ani v lese ani nehlídám barák se zahradou. Bydlím v modernim mezonetovým bytě, co ho postavila firma Made in Italy a spím s mojí krásnou paničkou na její hebký posteli s hedvábnym polštářem s nápisem Versace, co jí řiká letiště. 
Mám ale jednu vadu. Když večer moje panička vypne vířiffku, vyjde z masážní vany a sauny a pak jde do ložnice nahá, něco se ve mě votočí a já se rozeběhnu a jdu zezadu po ní... tak jsem tady na drápky.