Můj deníček - 2012
hafici.net/prezentace/822
|
29/12 Dnes po prochajdě KROCAN.
27/12 Dneska KRŮTA.
26/12 Do večeře mi přidali HUSU!
25/12 Hody mi rozděluje do víc várek a mezitim si hážu šlofika.
24/12 ŠTĚDREJ DEN Zas mě chvíli týrali, páč jsem si nesměl rozbalit dárky hned. Když po mě chtěla, abych se u nich vyfotil, tak jsem si do nich schválně aspoň sed. Pak mi dárky rozbalili a sežral jsem je skoro všechny. Byl to pohodovej večír, protože mi předtim nalila do jídla RYBÍ POLÍÍÍFKU. Možná ji zejtra potěšim... Uvidíme. Rozhodně mě překvapilo, že i Vona něco dostala. Fakt nevim za co. Ale kdo ví, třebas až se vyspim, budou její dárky pryč. Možná se ten Jéžíšek jen jednoduše splet!
16/12 Celý dopoledne jsem dneska vysedával venku....
12/12 To se to šlape v tom bílym měkkym koberečku. Jen, kdyby ti saďouři nesolili!
29/11 Dnes mě vyvlekla ven poprvý v bundě. Prej jsem starej. Cccc. Vypadám jak debil.
28/11 Zas mě vzala do Petcenta. Tentokrát mě zaujal ještěr. To by byla sváča!
27/11 Jako dnes a denně jsem byl v práci. Jako pokaždý dorazila hromada zákazníků. A jako zejtra i včera i dneska byli štětří. Umim nadhodit ten správnej ksicht. Sežral jsem misku piškotů, pak hrnek froliců, krajíc chleba se šunkáčem, pribiňáka, půl romadůru na rohliku s máslem, šest sušenek, osum buráků, nohu vídeňskýho párku a půl tatranky. Zaleh jsem a dal si šlofika. Pán mě vzbudil, že prej mi přines jeden dvounožec lahůdku. Koupil mi kost. Bizoní. Koženou. Velikou. Na moje zuby! Jako bych byl bezdomovec a neměl co do chřtánu! Kost ňáká umělohmotná divná nevoňavá! Asi to byl ňákej nepší břídil, kerej netuší, že my psi máme rádi třebas stehno z krávy. Sebral jsem jí tedy, aby se neřeklo, strčil čumákem do dveří kanclu a jal se hledat flek, kam tu dlouhou věc zahrabu. Jenže všude jen a jenom betón. Sem si řikal hned, proč mi to dává, když tu není pořádnej kus lánu. Uďál jsem dvě kolečka, vobčas se zastavil, sem tam si bizona položil a vobešel terén bez námahy na sanici a neb jsem hlava šikovná, vrátil jsem se pro ní, páč jsem to vymselel chytře. Otevřel jsem si packou největší garáž, tam se rozhlíd a kost jsem položil do votevřený starý škodovky. Zapres jsem jí pod pedály. Aby jí jen tak někdo nenašel! A zůstane tam, dokud nenastanou horší časy.
18/11 Byl jsem na procházce na Petříně. Čmuchal jsem si tam v parcích a na loukách a hrál si s páníčkem s mym plastovym prasátkem a byl jsem šťastnej jako štěně. Celý jsme to tam vobešli a dostali se pod Petřín, kde je to plný skal a krpálů. Zastavil jsem se a zahleděl se z tý vejšky dolů do hlubin a vzpomínal, jak mi tam panda za mlada házela balonek a já pro něj lítal dolů a zpátky nahorů a nasvaloval si záď, aby mi to líp běhalo. Najednou jsem ale zahlíd jí. Ztuhnul jsem a ani nemuk. Pak jsem vypliv prase z latexu a tryskem se hnal dolů za ní. Jenže ta veverka vyběhla na strom. Chtěl jsem na něj vyšplhat, ale mám moc krátký drápy. Tak jsem aspoň štěkal, aby se lekla a strachy mi spadla do huby, jako to dělaj pečený holubi. Jenže vona si to po vršku větví metelila pryč. Asi už byla taky stará a měl blbej sluch. Tak jsem jí sledoval a běhal pod stromama, abych jí neztratil. V tu chvíli jsem zaslech pandu, jak huláká jak na lesy něco jako - ježiži marja, jak se ten pes dostane zpátky, dyk to nemůže do toho krpálu vylízt. V tu chvíli mi došlo, že jsem hodně daleko a na veverku jsem se vybod. Uvědomil jsem si, že nemám v hubě moje prasátko. Jal jsem se vracet, ale sakra to nešlo tak, jako kdysi. Děsně jsem se taky bořil v listí. Tak jsem si sed pod starej dub a nevěděl, co mam dělat. Vona se jala po zadku spouštět do hlubin za mnou, že mě jako nějak vytáhne, ale páč vim, jak je nemožná, snažil jsem se vyhopsat zpět. Trvalo mi to fakt dlouho a chvílema jsem si musel sednout a řikal jsem si, že i tak to stálo za to, páč ta chlupatá zablešená zrzavá potvora s dlouhym vocasem se tam nemá co promenádovat.To panda nikdy nepochopí. Až bude stará jako já, bude sedět doma a nedoleze ani na záchod. To já jsem to zvlád. Teď si musim ale trochu odpočinout.
11/11 Byl jsem na chalupě. Válel jsem se tam ve vořechovym měkkym pelíšku- tak velkou hromadu listí jsem eště neviděl. Vona mi pelech sebrala a udělala z něj hromadu.
10/11 ... a taky barevný pipiny. Prej, že psi viděj blbě barvy! Ten červenej byl hezčejší. Žral voříšek. Ty já taky rád. Nelepší je, když se vopeřenci couraj po zemi, to se na ně líp čučí!
9/11 Byl jsem v Petcentru. Mam to tam rááád. Šííleně to tam voní a můžu si tam čuchat k čemu chci. Nechápu, proč mě tam panda nepustí z vodítka ! Děsně rád pozoruju mrňavý vopičky /i když jsou dost praštěný - žraly kiwi/ ...... a ...
8/11 Někdo zvoní.... Neee!
3/11 Dneska je krásnej den. Ani kosa ani vedro, ani sucho ani mokro. Jen Vona. Kdyby tak chtěla zůstat při venčení doma!
29/10 Vlez sem do roští a sežral tam ho*no. Bylo moc dobrý. Nevylez sem, dokud jsem ho nezchroupal celý. Musel sem dýl žvejkat, páč bylo zmrzlý. Mňam. Vona řvala jak tur. Balonek jsem si položil přímo vedle něj a Vona? Vodmítla mi ho vzít a nechala ho tam. Cccc. A pak se diví, že mi nemá co házet.
27/10 Počasíčko prima. Snížek v říjnu! Sem tam by se šiknul i v červenci!
20/10 Navlíkla mě, stydim se to říct – do pláštěnky. Si jí pučila. Tak jsem se v tom prolít v poli, vyhrabal pár kráterů a páč bylo mokro, usoudila, že bych potřeboval spíš pláštěnku zespoda!
19/10 Dnes další zkouška. To už neni fakt normální!
17/10 Naložila mě do auta a vezla pryč. Že mě to nenapadlo.Vyložila mě z auta u nějakýho parku a místo toho, aby mě pustila se proběhnout, z místního baráku vylezla jiná panda s hadrem v ruce a voblíkaly na mě hadr a špendlily špendlíky. Prej zkouška. Cccc. Vim moc dobře, co to bylo. Chtěly mě zamordovat!
16/10 Dnes vařil páníček.
14/10 Když mi vaří večeři Vona:
lese na divanech) a řekne - večeře. Já dělám, že spim, páč už ta představa je děs . Stojí mezi dveřma, čumí a volá - Podivej se, ten pes zase nechce žrát.To je děsný, dyk takhle mu něco bude. Tak ke mě páníček přijde, sedne si na zem a šeptá mi: : Ťuťu, udělej mi tu radost! Vybodni se na to, že ti do toho šahala. Di se napapat, až nemáš hladík. Já ti pak dám piškotky a budeme si hrát! Volíznu mu tedy čumák a eště ucho a zvednu se, na ní vypoulim bělmo a s odporem lenochoda začnu vybírat maso, pak maso a potom maso. Na chvíli vodejdu a pak se vrátim a zase kousek užeru, páč tam už zbejvá jen to, co žerou jen popeláři. Aby ale taky ne. Vona za mnou chodí s hadrem, votírá drobky po celý kuchyni, který mi padaj z huby a jak to všechno doleští, už vyrazim zase a zobnu si zase trošičku. Po chvíli vyhodim pár granulí na zem, vona je sebere a tak za chvíli aspoň volížu podlahu, kde předtim ležely, aby byla slizká. Když i tu po mě Vona votře, aspoň se jdu ještě napít vody, abych jí rozcintal znovu po kuchyni. Vona stojí a čeká a hned vodu vezme a misku vymeje s dovětkem - to tam máš zase napadanýho žrádla a naslintáno, hezky ti tu dám čerstvou vodičku. N atankuje jí a vodnese, kolem to vysuší a hned, jak zandá vypranej hadr s koštětem, napiju se znovu, 17 ml vyflusnu na zem po cestě do vobejváku a ještě si vykloktám zbytek ze stoliček. Jen ať si trochu mákne! To má za ty jedy! A zatimco vona maká na podlaze, jdu si votřít čumák vo páníčka, volíznu mu voko a eště ucho, kde mu uvízne zbytek vobilovin, který mi zůstaly v koutku tlamy a ten mě pohladí a řekne: To bylo hnusný, viď! Zejtra uděláme papání spolu . A dá mi piškotek.
13/10 Byli jsme na procházce všichni. SUPER. Stavili jsme se v mý oblíbený kolóóónii, kde panda pandy zahradničí. Tam jsem se nacpal plicníkem, kterej miluju. Vona se mě jala fotit a prej, že se budem tahat vo balon. Velela drrrrrž. Tak jsem držel. A poslech jsem perfektně, páč jsem pes cvičenej. Můj oblíbenej vocásek se mi držel skvěle. A jen tak jsem nepustil, aby neměla zas kecy, že aport překusuju! A věděl jsem dobře proč! Zapomněla si tam prst!!!
12/10 Místo toho, aby se mnou vyrazila v dobu, kdy jsem na to zvyklej, tvrdila, že venku leje a že bych zmok. A přitom ví, jak mám promenády za mokra a zimy rád. Tak mě vytáhla ven až teď /návrat před půlnocí/, kdy pršet přestalo . Tak jsem aspoň lez pod keře, abych se trochu namočil. Za to jsem nepočkal, až mě před bytem votře a vkráčel jsem přímo do ložnice. Jala se mě buzerovat, tak jsem jí schválně, i když mě to vůbec nebere, skočil do postele . Když může trajdat venku po nocích, může taky po nocích převlíkat svůj pelech !
12/10 Potkal jsem ráno zas na prochajdě labutě u Vltavy. Dneska jich tam bylo!! Asi 73. Když mě viděly, uďály čelem vzad a vodpochodovaly do vody. A Vona? Místo toho, aby mě pustila si ráno zaplavat, řekla: "Deme, eště bys tam vlez a nastyd!". Místo toho, aby mě votužila, mi vobjednala pláštěnku. No, neni blbá? Neviděl jsem jedinou kejchající labuť! Příště se na její povely vykašlu. Prostě vodejdu do vody s nima, i kdybych byl na vodítku. Prostě zatáhnu a je to. A zaplavu si, i když je kolem nuly, což já rád. A Vona? Bude jenom stát a čumět nebo ječet. Páč jsem senióóór a seniory vona rozmazluje a navíc - nedovolí si s nima škubnout!
11/10 Naložila mě do auta a už jsem se lek, že mě veze zase na veterinu. Vyložila mě někde na sídlišti a vrhla se na mě úplně cizí ženská. Za tmy. S pytlem. Už jsem si myslel, že mě do něj chtěj strčit, baby cáknutý. Jenže ta druhá z pytle vytáhla věc, kterou ta moje častovala pláštěnkou. Nandaly to na mě, drze mě vohmatávaly a Vona si vymejšlela různý blbiny a nakonec řekla - a tohle mu přišij na zadek. Pak ta druhá zase tu věc zandala do pytle, vodešla a tamoje mě naložila a vodvezla domu. Fakt je úplně mimo. To mě zase čekaj hrůzy. Eště, že jsme pak vyrazili ven, kde jsem nasál iks novej háravek, poválel se na má oblíbený louce s výhledem, poblbnul s mym vocáskem a vyloudil hoooodně všech možnejch lahůdek na kolemjdoucích.
7/10 Dneska jsem pozoroval u lesa srnky. S jelenem. Ani jsem nemuknul. Aby hned nezdrhli.
6/10 Sobota byla úplně skvělá, páč to je počasí přesně pro mě. Ani vedro, ani zima, sem tam louže, žádný sucho, měkkej terén, pole plný myší! Hoďka práce!
4/10 Dnes byl úspěšnej den.Vyloudil jsem 15 piškotů, nohu vídeňskýho párku, 4 lískový oříšky v mlíčný čokoládě, syrovej biftek, 5 pistácií, půl housky s máslem, 3 lentilky, kus ementálu, čtvrt kotlety s jedním brambor. knedlíkem a na dně activie. A vyblízal celou misku večeře. MŇAM. A průjem neni. Nevim, kdy jí dojde, že ty její blbý diety mi prostě neseděj. Ale nic nemůže bejt úplně bez vady. Odmítla mi dát slaný buráky. Ani jeden jsem z ní nedostal...
28/9 Potkali jsme proti nám v zatáčce opět na prádelní šňůře hyenu. Panda mě zatáhla, vytáhla pepřák a metala směrem vzad a já v čele, za což se ale nestydim. Hyena měla koš a baba jí vodtáhla přes ulici na druhej chodník. Páníček má recht, když tvrdí, že panda chodí v blbou dobu blbou trasou. Už aby zase vypadla do rachoty.
26/9 Byl jsem dneska s páníčkem mým milovaným božským skvělým nejlepšejším v Brdech. Lozili jsme po houbách a našli houby s voctem. Tam mě ved a zpátky ne. Tam jsem běžel, zpátky šel. Vona byla v rachotě, takže nemohla mít pindy, že někam zdrhnu a nebudu moct chodit. Kam bych taky zdrhal, když tam Vona nebyla. Tak už s ní zase chodim. Bůhví co do mě ale zase nacpala. Mám průjem. Taky někdy kníknu a tak už zase žhaví telefon k doktorovi. |
