Koláč? Jo, chce to dovolenou

Cosi mi řiká, že by to po čase chtělo asi pár dní volna...

"Pekla jsem ráno předvánoční koláč. Předpekla jsem základ, vytáhla z trouby, namazala náplní a vrátila dopéct. Šla jsem něco dělat, za deset minut jsem se vrátila, otevřu troubu A koláč fuč. Kromě mě nebyl nikdo doma! Pomalu a opatrně jsem troubu zavřela. Pak jsem ji znovu otevřela.Koláč pořád fuč. Opakuju si v duchu všechny známé příznaky schizofrenie. Pak se mi vybavila dětská říkanka: "Čert to vzal, ochutnal a zpátky dal". Pro každý případ odcházím z kuchyně, abych nepřekážela. Vracím se, otevírám troubu. Koláč fuč. Nevím už proč, šla jsem k zrcadlu. Zdá se, že zevní příznaky žádné nemám. Vyťukala jsem na Google "z trouby zmizel koláč". Je mi jasný, že to k ničemu nebude. Štípla jsem se do ruky. Reakce normální. Říkám si: "Heej, jsi dospělá, máš zkušenosti, chytrá ženská! Kam se ten koláč mohl propadnout?" Pomyslela jsem na sousedy. Třeba je zlákala vůně koláče. Na balkon je otevřeno. Větrám, když peču. I když je kosa. Vyšla jsem na balkon. Ne. Tam se nikdo nedostane.
Jdu zpátky do kuchyně. Jsem úplně mimo. Bůhvíproč se mi vybavila "Akta X". Mimozemšťané dychtící dostat můj koláč do svýho talíře . Začala jsem se hystericky smát. Vypila jsem sklenici vody. Otevřela jsem myčku, abych tam sklenici postavila. Z myčky se na mě vytřeštěně díval koláč. Dvířka od trouby jsou hned vedle. Jo, chce to dovolenou."