Někteří pejskaři, kromě psíků, chovají doma i jiné živé tvory. Kromě kočiček, rybiček, potkanů, králíčků, plazů, ptáčků, morčátek a jiné havěti to bývají často i puberťáci.

Puberťák je domácí zvíře, které je VELMI NÁROČNÉ NA CHOV. Rozhodnete-li se chovat doma puberťáka, budete mu muset postupně vyhradit dostatečný prostor. Rozpínavost těchto živočichů, pokud jde o teritorium, totiž spolu s věkem nebezpečně stoupá. Chovatel se sám musí předem rozhodnout (dle úrovně vycvičenosti svého zvířete), kolik prostoru mu vyčlení.

KRMENÍ
Puberťák je všežravec, který občas přechází do fáze mnohožravce. Dle vědeckých výzkumů stráví puberťák, ač má narozdíl od krávy toliko jeden žaludek, jakoukoli potravu, která se momentálně nachází v dosahu. Spásání potravy probíhá celodenně, prakticky nepřerušovaně. Ve fázi mnohožravé se však ČASTO stává, že se puberťák dlouhodobě živí pouze jedním druhem potravy, například tradičními českými brambůrky nebo hamburgery. Někdy naopak dochází k tomu, že puberťák přijímá zásadně veganské krmné směsi. Ať je to jak chce, veškeré snahy ze strany chovatele o zabezpečení dostatku minerálních látek a přikrmování zdravou výživou přicházejí nazmar a je potřeba se s touto skutečností smířit. Většina puberťáků má po celou dobu chovu obzvláště vysokou spotřebu prémiového krmiva, a proto JE NUTNÉ, ABY PUBERŤÁKY CHOVALI POUZE CHOVATELÉ, KTEŘÍ SI TO MOHOU FINANČNĚ DOVOLIT, aby živočich nebyl příliš hubený, případně mají možnost úvěru či půjčky.

CELKOVÁ PÉČE
Puberťák je zvíře náchylné k depresím. Léčba a předcházení depresí spočívá v kupování zásadně značkových oblečků a obuvi, v počáteční fázi želatinových medvídků Haribo a v konečné velkého množství nejnovějších počítačových her, aby se váš puberťák nenudil. Samičkám je většinou nutno zakupovat pravidelně značkovou kosmetiku. Je nezbytně nutné vyhradit si dostatek času ke zpracovávání školních referátů a dalších domácích úkolů, na které zásadně puberťák zapomíná. Bez problémů je možno si pořídit obě pohlaví a není nutno přistupovat ke kastraci, protože jsou-li puberťáci z jednoho chovu, k páření nedochází ani v období říje samičky.

KOMUNIKACE
Komunikace s puberťákem je složitá, často nemožná, avšak částečně závislá na úrovni dosažené při výcviku (viz níže, bod Denní režim). CHOVATEL SE MUSÍ NAUČIT ŘEČ TĚLA tohoto tvora, aby byl schopen z trhavých pohybů hlavou, případně ramen či z poulení očí vyčíst nesouhlasnou reakci. Pozitivní reakce nedává chovaný puberťák V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ najevo, protože nemá ocas. Z našich zkušeností ovšem víme, že po cca 200 trhnutí ramenním kloubem a 250 vypoulení oční bulvy již většina chovatelů ví, na čem je. Je velmi obtížné donutit puberťáka k jakékoliv konverzaci. Na všechny dotazy chovatelů puberťák zásadně odpovídá těmito větami: "Nevim", "Zavři dveře", "Nech mě", "Nechci", "Cooo?". Výchova pomocí pozitivní motivace se často míjí účinkem. Je-li prováděn speciální výcvik na vyšší úrovni pomocí korekcí, odpovídají starší puberťáci navíc i delšími větami, byť se špatnou artikulací, jako: "Za to nemůžu", "Co jsem zase udělal/a/?", "Proč zase já?" nebo "To je trapný". ZARUČENĚ naopak každého puberťáka rozhovoří otevřená lednice, zvláště po nákladném nákupu chovatele, kam se tvor dlouze zahledí a vždy nahlas srozumitelně řekne: "Tady zase neni nic k jídlu!". Starší jedinci často používají mimo prostor lednice frázi: "Zas nemam prachy". Ti nejlepší chovatelé se specializací na vrcholový výcvik jsou schopni jednou, výjimečně 2x ročně přinutit puberťáka převážně k jednodennímu „výletu“, na kterém nesmí chybět lékárnička první pomoci pro obě strany s psychickými sedativy typu Hysteps či Neurol. Na cestu jsou často nuceni, i přes odpor, zabalit elektrický obojek. Ačkoliv po návratu z takovéto akce většinou následuje delší hospitalizace jedné či druhé strany, je zajímavé, že chovatel se snaží tyto „výlety“ organizovat každoročně. JEDINÝ ZPŮSOB, jak množství sedativ a dobu hospitalizace zkrátit, je rozšířený chov puberťáků, kdy chovatel získá dlouholetými zkušenostmi určitý druh imunity. V případě, že chovatel zároveň s puberťákem vlastní i psa, může se někdy stát, že na výlet jede puberťák dobrovolně, ale pohybuje se se čtyřnožcem po celou dobu několik set metrů od své smečky.

DENNÍ REŽIM
Puberťáka je NUTNO podrobit zcela komplexnímu, důslednému výcviku, na který však nemá vliv dodržování socializace v prvních letech života. Od přírody je to tvor líný, který je schopen veškerou svou energii vynaložit na správné oddechování při spánku, resp. na změnu polohy na gauči z levého boku na pravý a naopak. V posledních letech tuto energii puberťáci vydávají většinou rovněž ke klikání myší a k výkonu více než 350 úhozů za minutu dvěma prsty do klávesnice. Komplexní výcvik sestává z výuky jednoduchých příkazů, jako například "Jdi už do školy", "Vyčisti si ty zuby", „Omej si ruce“, případně "Zuj si boty" nebo "Seber tu šlupku od banánu z koberce". NĚKTEŘÍ puberťáci reagují na výcvik PŘÍZNIVĚ a po pár letech jsou schopni reagovat na cca 4 příkazy z 20ti. VĚTŠINOU však puberťáci výcviku odolávají a osvojí si příkaz pouze jeden. Většinou jde o povel "Najez se". Jen málo jedinců se naučí občas zareagovat na povel "Jdi už spát", ačkoliv je to ten nejčastější ze strany chovatele, zvláště v době dlouho po půlnoci. V tomto případě i přes veškerou snahu o pozitivní motivaci a přes každodenní trénink je většinou nutno použití silných nepodmíněných a podmíněných podnětů, na které tvor reaguje spíše než v nočních, v ranních hodinách. Přes den nelze výcvik provádět, protože v tuto dobu puberťák spí, pakliže se nepohybuje mimo svůj kotec v chovné stanici, kdy je zásadně nedostupný.

SMEČKOVÉ ZVÍŘE
Snášenlivost s ostatními členy smečky je velmi problematická. Toto smečkové zvíře si vybírá členy smečky převážně mimo své teritorium z řad svých vrstevníků. Doma většinou po celou dobu bojuje puberťák o postavení pozice alfa. Přesto je všeobecně doporučováno chovateli pokusit se o zachování svého vůdcovského postavení a nepolevit. Je ale nutno konstatovat, že KE ČTYŘNOHÝM ČLENŮM smečky se chová puberťák až s dojemnou shovívavostí.

RODOKMEN
Je všeobecně doporučováno pořídit si puberťáka s průkazem původu z dlouhodobě ověřené chovné stanice, ačkoliv PP nezaručuje však stoprocentně, že otcem puberťáka je jedinec uvedený v rodokmenu. Přesto zásadou je, kromě krycího psa, dobře poznat osobně i jeho prarodiče. Genetika hraje velikou roli zvláště při jeho výcviku. 30% mláďat se však i tak může vymykat standardu plemene. Přesto jsou mnozí chovatelé, kteří si pořizují toto zvíře bez PP, protože si mylně myslí, že jeho chov vyjde levněji. Pořídit si puberťáka bez rodokmenu je možno po návštěvě speciálních útulků pro tyto tvory. Pak je možno veškeré chovatelsko - rodičovské chyby svalit na neznámé geny. 

VÝSTAVY
Puberťák je tvor, kterého není nutno učit výstavnímu postoji, je mu geneticky vrozen a zvláště samice tráví velkou část dne samostatným tréninkem před zrcadly, které by měly být umístěny na všemožných místech teritoria, jinak silně trpí. I přesto je naprostou výjimkou, že by chovatel mohl tohoto živočicha někde vystavovat. Výsledky tréninku předvádí tento živočich zásadně na diskotékách mezi svými vrstevníky.

KOMERČNÍ VYUŽITÍ A NÁVRATNOST INVESTIC
Puberťák je naprosto nevděčné domácí zvíře chované výhradně na ozdobu a nelze ood něj očekávat jakoukoliv činnost generující přínos pro rodinu. Návratnost investic je dlouhodobá, většinou nerealizovatelná. Často trvá i deset let, než zjistíte, zda chovaný jedinec bude schopen v budoucnu samostatného života. Někteří jedinci zůstávají u svých chovatelů do velmi pozdního věku a znamenají pro něj nemalé náklady. Proto by si každý chovatel měl řádně včas rozmyslet, než se do chovu vůbec pustí. V případě, že si není jist, měl by si raději pořídit jiné domácí zvíře. Před chovem puberťáků jsou varováni zejména kardiaci a další osoby, které špatně odolávají stresu. Avšak i flegmatičtí chovatelé se po určité době stávají díky těmto tvorům choleriky. NA DRUHOU STRANU JE NUTNO ŘÍCI, ŽE ŽÁDNÉ JINÉ DOMÁCÍ ZVÍŘE VÁM NEPŘILNE TOLIK K SRDCI. V TOM JSOU PUBERŤÁCI NAPROSTO NENAHRADITELNÍ.